Ano, ve všech původně družstevních domech se splacenou anuitou to možné je. Pro převedení je třeba se za námi zastavit v kanceláři a požádat o převedení bytu do osobního vlastnictví. Převod bytu do osobního vlastnictví není možný pouze v domě na adrese Mladská 659 – 664, kde dojde ke splacení v roce 2032.

Převod družstevního podílu (bytu, nebo garáže) je možný a nepodléhá souhlasu bytového družstva. Je však nutné uhradit administrativní poplatek za převod. V případě, že se jedná o společné členství v družstvu (manželů, případě jiných osob), je potřeba, aby smlouvu podepsali všichni tito společní členové. 

Smlouvu může sepsat např. realitní či právní kancelář, ale obvykle ji zpracovává bytové družstvo. Nabyvatelem družstevního podílu může být dle stanov pouze občan ČR.

Nájem či platba za byt je stanoven předpisem, který se mění především v souvislosti s cenami dodavatelů tepla, vody, s inflací a požadavky vyplývajícími ze shromáždění vlastníků či členské schůze
družstevníků.

Nájem/platba má tzv. pevnou složku , jde o dlouhodobou zálohu na opravy, pojištění domu, poplatek na správu domu a zálohovou složku, kde se vybírají zálohy na služby jako jsou topení, ohřev teplé vody, vodné a stočné, elektrická energie společných prostor, úklid, či výtahy.

Ze zálohových služeb vzniká přeplatek či nedoplatek podle vyúčtování skutečných nákladů a rozpočtení služeb. Vyúčtování je správce povinen zaslat nejpozději do 30. 4. a platbu přeplatku do 31. 7. následujícího roku, nedoplatky řešit co nejdříve dle protokolu o vyúčtování. Při změně vlastníka či uživatele bytu se provede zjištění stavů měřidel při předání, které se zohlední při ročním vyúčtování. Protože v průběhu roku nejsou známy náklady na dům, lze celkové vyúčtování udělat až jsou tyto náklady známy.

Takové změny je nutné nahlásit v kanceláři družstva, tak aby se předešlo komplikacím při vyúčtování, případné nízké výši záloh za služby, atd. Nájemce je povinen sepsat podnájemní smlouvu, která podléhá schválení představenstvem. Dle stanov Stavebního bytového družstva může být podnájemníkem pouze občan České republiky.

U bytového vodoměru je legislativně stanovena lhůta 5 let (vyhl. č.345/2002Sb.).

Indikátor topných nákladů musí být vyměněn po uplynutí svého funkčního období, které je dáno především výdrží baterie. Obecně se do indikátorů osazují baterie s životností 5 – 10 let.

Fakturační vodoměr je přesnější, než bytový vodoměr. Naprosto minimální průtoky se na bytovém vodoměru neprojeví, fakturační vodoměr však jejich úhrn zaznamená.

Rozdíl je také tvořen datem odečtu. Zatímco VaK provádí odečet vodoměru před koncem roku, v jednotlivých bytech probíhají odečty obvykle až začátkem roku nového.

Zateplením domů a výměnou původních oken za plastová v bytech nedochází k potřebné výměně vzduchu a může tak dojít k výskytu plísní. Předcházet tomu jde především správným větráním a topením.

Co je potřeba k výměně radiátorů?

Oznámit skutečnost předsedovi SVJ a správci, výměnu provést mimo topnou sezonu s topenářem, při montáži zavřít vodu na příslušné stoupačce (nezamrazovat), dodržet minimálně stejnou otopnou plochu jakou má stávající radiátor.

Netopí mi topení, v čem je problém?

Je rozdíl, pokud topení hřeje pouze nahoře a ne dole, a pokud hřeje blíže trubce a ve větší vzdálenosti je studené. V prvním případě se jedná o zanesený termoventil a zpravidla jeho vyčištěním je sjednána
náprava, v dalším případě se jedná o zavzdušnění a je třeba stoupačku odvzdušnit. Odvzdušňovací ventil je zpravidla umístěn v bytě v posledním patře, je třeba se dohodnout s uživatelem bytu.

V současné době existují i byty neobsazené, mnoho lidí má ventily často uzavřené. Ideální je odvzdušnit organizovaně, vypnout čerpadlo (zajistí po domluvě kotelna), otevřít na nějaký čas (cca 2 hod.) všechny ventily na příslušných stoupačkách. Toto provádět ve smluveném termínu v topné sezóně. Domluvit se musí všichni uživatelé bytů. Problém může být i v kotelně, příp. ve výměníku v domě. Pokud tyto problémy nastanou, řeší je neprodleně povolaní odborníci.